by 
Zahraniční média si všímají dopadů klimatických změn na české pivovarnictví. Britský deník The Guardian zveřejnil obsáhlý článek věnovaný problémům s pěstováním tradičního žateckého chmele, na kterém je závislá produkce ležáků po celém světě. Záchrana této klíčové suroviny před extrémním suchem a horkem leží podle britských novinářů v rukou českých vědců, kteří vyvíjejí nové, odolnější odrůdy.
Varování ze zámoří
Česká republika drží světové prvenství ve spotřebě piva na obyvatele, ale v posledních letech čelí vlnám veder a sucha, jež komplikují pěstování chmele. Jak pro The Guardian upozornil Pavel Donner z Chmelařského institutu, tradiční český genetický materiál není na tak vysoké teploty zvyklý. Situaci zhoršuje fakt, že pouze zhruba čtvrtina českých chmelnic disponuje zavlažovacími systémy.
Vyšší teploty a nedostatek vody vedou k nižší úrodě chmelových hlávek a úbytku alfa hořkých kyselin, které dodávají pivu jeho charakteristickou hořkost. Aby sládci dosáhli požadovaného profilu, musí chmele používat více, což může ovlivnit celkovou chuť.
Tento výkyv v kvalitě pociťují i v zahraničí, kam míří zhruba 80 procent české úrody. Jim Barrie, sládek amerického pivovaru BarrieHaus Beer Co, který letos získal ocenění World Beer Cup za pilsner českého typu, britskému deníku potvrdil, že výkyvy jsou znatelné.
„Určitě pozorujeme větší meziroční rozdíly v hladině alfa kyselin, intenzitě vůně i celkové dostupnosti, zejména kvůli tlaku sucha v Česku. Například jsem už roky neviděl odrůdu s obsahem nad 2,5 procenta,“ uvedl Barrie s tím, že po těžkém suchu v roce 2022 klesl dovoz českého chmele do USA zhruba na polovinu.
Nové odrůdy na čepu
The Guardian vyzdvihuje práci Vladimíra Nesvadby, hlavního šlechtitele Chmelařského institutu. Ten ve spolupráci s domovarníky testuje nové kultivary a představil odrůdy jako Saaz Shine či Saaz Comfort, které dokážou prosperovat i při nedostatku vody a vyšších teplotách.
„Vidím před českým chmelem velmi světlou budoucnost,“ řekl Nesvadba britskému portálu. O zájmu lokálních konzumentů se mohl přesvědčit počátkem května, kdy v pražském Hákově pivovaru narazil sud s ležákem uvařeným právě z odrůdy Saaz Shine. Událost přilákala desítky nadšenců do řemeslného piva a ukázala, že i v zemi se striktní pivní tradicí existuje prostor pro inovace.
Inspirace i pro Sardinii
Poznatky českých vědců nacházejí uplatnění i v regionech, kde chmelařství nemá historickou tradici. The Guardian zmiňuje sardinského agronoma Federica Puddua, který strávil měsíc po boku doktora Nesvadby.
Jeho cílem je využít získané techniky k vyšlechtění chmele schopného růst na Sardinii, jež je obvykle považována za příliš horkou a suchou oblast. Podle Puddua představují nové české odrůdy příležitost, jak pěstování chmele nejen adaptovat na klimatické změny, ale také ho rozšířit do zcela nových regionů.
Ačkoliv sládci po celém světě vyhlížejí nové, stabilnější a odolnější odrůdy, tradiční žatecký poloraný červeňák z trhu nezmizí. Sám jeho šlechtitel britským novinářům na závěr potvrdil, že inovace mají klasiku pouze doplnit, nikoliv vytlačit. „Nové odrůdy Saaz Shine a Comfort původní žatecký chmel nikdy nenahradí. Žatečák je naše zlato,“ uzavřel Nesvadba.
