by 
Tuzemská pivní kultura prochází zásadní proměnou. Průměrná roční spotřeba piva na obyvatele klesla na historické minimum 121 litrů. Pivovary loni uvařily o téměř milion hektolitrů méně než v předchozím roce, přičemž celkový propad trhu táhne dolů nejen domácí odbyt, ale i nečekaně slabší export.
Zákazníci mění svůj životní styl a jediným segmentem, který si dlouhodobě udržuje stabilní růst, zůstávají nealkoholické varianty.
Historické minimum
Tuzemské pivovary vyrobily v loňském roce 19,96 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční propad o 4,3 procenta. Každý Čech tak v průměru vypil o osm velkých piv méně než o rok dříve.
„V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně,“ ilustroval aktuální čísla pro média Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle jeho slov byl za poslední dekádu na trhu slabší pouze pandemický rok 2021.
Výrazný propad zaznamenaly pivovary také za hranicemi. Vývoz do zahraničí, který běžně tvoří více než čtvrtinu celkové produkce, meziročně klesl o 8,2 procenta.
„Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve, a to má výrazný dopad na náš export,“ vysvětlil Slunečko.
Změna životního stylu
Předložená data jasně odrážejí širší celospolečenskou transformaci. Zákazníci se postupně odklánějí od nadměrné konzumace alkoholu a vyhledávají spíše kvalitu. Jedinou rostoucí kategorií zůstává nealkoholické pivo. Jeho produkce loni stoupla o čtyři procenta na celkových 1,68 milionu hektolitrů. O tento specifický segment navíc setrvale roste zájem i v zahraničí.
„Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky a kvalita než kvantita,“ uvedl Slunečko.
Z tradičních pivních stylů si zákazníci nejčastěji vybírají klasické ležáky, které si na trhu ukously již téměř šedesátiprocentní podíl. Mírně posilují také pivní speciály. Z hlediska obalů lidé dlouhodobě upřednostňují vratné skleněné lahve, zatímco odbyt piva v plastových PET obalech se razantně propadl o čtrnáct procent.
Prázdné vesnické hospody
Útlum celkové konzumace tvrdě dopadá přímo na samotnou gastronomii. Lidé pijí pivo stále častěji doma a podíl takzvaného on-trade sektoru, tedy sudového piva vypitého přímo v restauracích a hospodách, klesl na pouhých 28 procent.
Restauratéři se přitom potýkají s narůstajícími provozními náklady. Tento vývoj vede k omezování otevírací doby nebo definitivním krachům podniků, a to primárně na vesnicích a v maloměstech, kde hospody často fungují jako jediné centrum společenského života.
Zástupci sektoru proto volají po systematické pomoci státu. „Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích,“ varoval Luboš Kastner, předseda Gastronomické sekce Hospodářské komory ČR.
Záchranu by podle zástupců pivovarů přineslo především snížení daňové zátěže. „Ke stabilizaci sektoru by pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost v regionech,“ uzavřel Slunečko.
Pivní krize? Rudohor věří, že pivovar posílí. Vsadil na novinky
Snímek: Freepik
