by 
Měl to být úspěšný návrat lokálního piva, projekt Znojemského městského pivovaru ale končí mnohamilionovým fiaskem. Krajský soud v Brně prohlásil na majetek společnosti konkurz, čímž definitivně zpečetil její neřešitelné finanční potíže. Celkové závazky přesáhly hranici 40 milionů korun a naděje věřitelů se nyní upírají pouze k rozprodeji zbylého majetku zkrachovalé firmy. Zjišťovali jsme, komu všemu zůstal pivovar dlužit.
Od tradice ke konci
Historie vaření piva v tomto znojemském areálu sahá až do roku 1720. Zlaté časy zažil původně městský pivovar po roce 1860, kdy jej odkoupil měšťan Tomáš Maural. Jeho rodina pak podnik úspěšně spravovala přes půl století, a to až do roku 1921. V průběhu dalších let pivovar několikrát změnil jméno, dokud po roce 1948 nevyhnutelně nedošlo k jeho znárodnění.
Nová, slibnější kapitola se začala psát po privatizaci v roce 1992. Značka Hostan tehdy na trhu silně rezonovala a byla natolik úspěšná, že ji nakonec pohltil nadnárodní gigant Heineken. Ten však výrobu tradičního znojemského piva přesunul v roce 2005 do Brna a na původním místě ponechal pouze stáčení sudových limonád. I tato aktivita ovšem v roce 2009 utichla.
Opuštěný a nevyužitý areál posléze za 26 milionů korun odkoupilo samotné město Znojmo. Právě od něj si historické budovy na dlouhých třicet let pronajala společnost Znojemský městský pivovar, která se v roce 2015 s velkými plány rozhodla místní tradici vaření piva oživit.
Pád odstartoval covid
Současný krach zpečetil Krajský soud v Brně přímo na základě insolvenčního návrhu, který na sebe podalo samotné vedení ztrátového pivovaru. Naděje na záchranu podniku formou reorganizace vzala rychle za své, protože pro takový krok chyběly zákonné předpoklady.
Čistý obrat firmy za rok 2025 dosáhl pouhých 34,6 milionu korun a pivovar zdaleka nezaměstnával ani potřebných padesát lidí. V únoru 2026 zde totiž pracovalo už jen šestnáct zaměstnanců, přičemž s dalšími pracovníky se poměr postupně ukončoval.
Samotný pivovar ve svém insolvenčním návrhu vysvětluje, že spirálu pádu odstartovala pandemie Covidu-19. Ta s sebou přinesla nucené uzavření gastronomických provozů a drtivý propad tolik potřebných tržeb.
Podnikání následně dostalo další tvrdou ránu v podobě plošného růstu cen energií, klíčových surovin i mzdových nákladů. Podle vedení pivovaru navíc krizovou situaci ještě zhoršila negativní mediální kampaň, které prý firma čelila v souvislosti se svou nájemní smlouvou s městem.
Prázdná pokladna
Finanční obraz pivovaru těsně před vyhlášením úpadku byl naprosto tristní. Celkové závazky společnosti se vyšplhaly nad hranici 40 milionů korun. Naproti tomu na firemním bankovním účtu svítil k poslednímu březnu zůstatek pouhých 117 korun a v hotovostní pokladně leželo skromných 56 tisíc korun.
Jedinou nadějí věřitelů na zmírnění škod je tak zbývající majetek podniku. Ten tvoří především pivovarská technologie a vybavení provozoven v celkové účetní hodnotě přesahující 28,6 milionu korun. Firma také eviduje pohledávku vůči městu Znojmo za technické zhodnocení budovy ve výši téměř 21,8 milionu korun. Zásoby uvařeného piva ve skladech představovaly hodnotu jen zhruba čtvrt milionu korun, navíc šlo o produkt s velmi krátkou dobou trvanlivosti v řádu jednoho až dvou měsíců.
Seznam přihlášených dluhů vykresluje firmu, která v posledních měsících neplatila prakticky na žádné frontě. Zásadní problém představují nezaplacené státní odvody a pojištění. Jen Okresní správa sociálního zabezpečení ve Znojmě eviduje dluh ve výši téměř 3,3 milionu korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna si do řízení přihlásila pohledávky, které včetně naběhlého penále převyšují 485 tisíc korun. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra pak marně postrádá dalších více než 456 tisíc korun.
Zástupy věřitelů
Do insolvenčního řízení výrazně promluví i velké finanční instituce. Národní rozvojová banka přihlásila podmíněné pohledávky v obří celkové výši 5,95 milionu korun, a to z titulu plnění bankovních záruk za poskytnuté úvěry. Samotná leasingová společnost České spořitelny pak eviduje nesplacený úvěr přesahující 1,1 milionu korun.
Smutným faktem zůstává, že pivovar přestal platit i vlastním lidem, kterým na mzdách celkově dluží přes 1,3 milionu korun. Zkrátka však nepřišli jen zaměstnanci a banky, ale také zástup dodavatelů energií a doprovodných služeb.
Společnosti ČEZ Esco pivovar nezaplatil desítky faktur za elektřinu a plyn, čímž útrata nabobtnala na více než 428 tisíc korun. Truhlářské firmě Beveden pivovar neuhradil 150 tisíc korun za úpravy interiéru restaurace a elektroinstalační firma Elmoteza marně čeká na platbu převyšující 45 tisíc korun.
Nezaplaceno zůstalo i za dodávky čerstvého ovoce a zeleniny společnosti Míča-Bagoňová, které nyní pivovar dluží přes 35 tisíc korun. Nevyřízené účty eviduje tiskárna Grafiko Print za výrobu pivních etiket s dluhem přes 23 tisíc korun a odpadová společnost FCC Znojmo s dlužnou částkou bezmála 93 tisíc korun.
Výčet nezaplacených závazků doplňuje i částka přes 8 700 korun pro společnost Eko-Kom za služby zpětného odběru obalů. Účet chybějících plateb pak symbolicky dokreslují dlužné televizní poplatky pro Českou televizi ve výši 3 000 korun a chybějící nájemné samotnému městu Znojmo v hodnotě 240 tisíc korun.
Budoucnost znojemského pivovaru, stejně jako to, do jaké míry budou věřitelé ze zpeněžení majetku nakonec uspokojeni, nyní zcela leží v rukou ustanovené insolvenční správkyně.
Snímky: FB/Znojemské pivo
