Nová pivní doba? Firmy přišly už o biliony korun

Globální alkoholový průmysl čelí jedné z největších změn za poslední desetiletí. Nejde přitom o kosmetické či dílčí úpravy. Ztráty se počítají v bilionech korun.

Obrovské ztráty

Podle analýzy publikované portálem Tech Fixated ztratily největší alkoholové společnosti za poslední čtyři roky přibližně 830 miliard dolarů (v přepočtu asi 20 bilionů korun) na tržní hodnotě. To představuje pokles kolem 46 % oproti vrcholu z roku 2021.

Tento dramatický propad je často spojován se změnou chování generace Z (lidé narození přibližně mezi lety 1997 až 2012), kteří podle řady průzkumů pijí méně než předchozí generace ve stejném věku.

Změna v chování mladší generace není náhodná ani povrchní. Za poklesem konzumace alkoholu stojí kombinace hlubších společenských a ekonomických faktorů. Zatímco pro starší generace byl alkohol přirozenou součástí socializace, oslav či odpočinku, dnešní mladí dospělí ho stále častěji vnímají jako volitelný doplněk – nikoliv jako samozřejmost.

Negativní důsledky

Jedním z nejvýraznějších faktorů je důraz na zdraví a celkovou pohodu (well-being). Generace Z vyrůstala v prostředí intenzivní diskuse o duševním zdraví, výživě a prevenci onemocnění.

Informace o negativních účincích alkoholu na spánek, psychiku či fyzickou kondici jsou dnes dostupnější než kdykoliv předtím. Mladí lidé proto častěji zvažují, zda krátkodobý požitek stojí za možné dlouhodobé následky.

S tím úzce souvisí i fenomén označovaný jako „Sober Curious“. Nejde nezbytně o úplnou abstinenci, ale o vědomé rozhodnutí pít méně nebo jen při výjimečných příležitostech. Tento trend posílily sociální sítě, kde influenceři a veřejně známé osobnosti otevřeně mluví o zkušenostech se životem bez alkoholu.

Omezení konzumace

Údaje citované magazínem Forbes ukazují, že mladí dospělí ve Velké Británii i USA častěji omezují konzumaci alkoholu nebo ho úplně vynechávají, přičemž jako hlavní důvody uvádějí zdraví, mentální pohodu a finanční priority.

Podobně průzkumy publikované prostřednictvím NDTV  s odkazem na mezinárodní data naznačují, že přibližně pětina příslušníků Gen Z nepije vůbec a významná část pije jen příležitostně.

Analýzy GlobalData citované portálem Vinetur ukazují, že v některých zemích až 74 % příslušníků Gen Z uvedlo, že v posledních šesti měsících konzumovali alkohol. To naznačuje, že část poklesu může souviset i s pandemickým obdobím a ekonomickou nejistotou, nikoliv výlučně s generační změnou.

Transformace trhu

Odborníci proto upozorňují, že nejde o „konec alkoholu“, ale spíše o transformaci trhu. Spotřebitelé jsou selektivnější, častěji vyhledávají prémiové produkty, nápoje s nižším obsahem alkoholu nebo úplně nealkoholické alternativy.

Výrobci na tento posun reagují rozšiřováním portfolia o nealkoholická piva, vína či destiláty a investují do inovací v segmentu low-alcohol a no-alcohol produktů.

Pokles tržní hodnoty tak nemusí signalizovat kolaps odvětví, ale tlak investorů na adaptaci v době, kdy mladší generace přehodnocuje vztah k alkoholu. Jisté však je, že generační změna preferencí, podpořená důrazem na zdraví, transparentnost a osobní kontrolu, vytváří pro tradiční alkoholový byznys největší strategickou výzvu za poslední desetiletí.

Přečtěte si také

Majitel zavřel pivovar: „Zlaté časy minipivovarů jsou pryč“

Snímka od prostooleh z Freepik.