by 
Richard Fisher měl pocit, že dělá rozumné rozhodnutí. Do skotského pivovaru BrewDog investoval 12 tisíc liber, protože věřil značce, jejímu příběhu i hodnotám, které prezentovala. „Byl dravý, nezávislý, do jisté míry rebelský – všechno na tom dávalo smysl,“ řekl pro BBC News. Dnes však připouští, že o své peníze může přijít téměř úplně.
Vlastní cestou
BrewDog si od začátku budoval image firmy, která stojí mimo tradiční korporátní struktury. Namísto klasického vstupu na burzu nebo výhradního financování od velkých fondů se rozhodl oslovit vlastní zákazníky.
Od roku 2009 spustil sérii investičních kol pod názvem „Equity for Punks“, v nichž nabízel akcie veřejnosti. Fanoušci si mohli koupit podíl ve firmě, získat slevy na pivo či pozvánky na akce a zároveň se stát součástí růstového příběhu značky.
Takto se vybralo více než 75 milionů liber od více než 200 tisíc drobných investorů. Pro mnohé to nebyla jen finanční investice, ale i vyjádření lojality ke značce, kterou považovali za autentickou alternativu k nadnárodním pivovarským gigantům. BrewDog v té době expandoval, otevíral bary po celém světě a budoval výrobní infrastrukturu. Model, v němž zákazníci financovali další růst firmy, se zdál funkční.
V problémech
Problém nastal v momentě, kdy se růst zpomalil a firma začala vykazovat výrazné ztráty. V posledních letech hospodařila s desítkami milionů liber v minusu a nakonec oznámila, že je na prodej. Proces vede restrukturalizační společnost, přičemž cílem je najít kupce nebo investora, který by podnik stabilizoval.
Pro drobné akcionáře to znamená zásadní riziko. Ve struktuře vlastnictví totiž figurují i velcí investoři s preferenčními právy, včetně amerického fondu TSG Consumer Partners.
Ti mají při prodeji firmy přednost při vyplácení výnosů. Pokud by se BrewDog prodal za částku, která nepokryje nároky všech investorů, drobní akcionáři mohou zůstat bez náhrady. Jejich akcie by se v takovém scénáři staly prakticky bezcennými. Zde je třeba dodat, že hodnota firmy kdysi papírově dosahovala téměř dvou miliard liber, no současné odhady jsou výrazně nižší, což je hlavní důvod, proč drobní akcionáři mohou zůstat „pod čarou“.
Čekání na nového majitele
Právě toho se obává i investor Fisher, jehož příběh jsme přiblížili v úvodu článku. Investoval v době, kdy firma působila jako rostoucí hvězda britské pivní scény. Dnes čelí realitě, že jeho podíl nemusí mít žádnou hodnotu. Nejde přitom o ojedinělý případ – tisíce malých investorů se ocitly v podobné situaci.
Nejbližší týdny budou rozhodující. Očekává se, že zájemci o koupi předloží závazné nabídky a vedení firmy vybere preferovaného partnera. Teoreticky existuje možnost, že nový investor ponechá drobným akcionářům určitou hodnotu nebo jejich podíly transformuje.
Stejně tak však platí i méně příznivý scénář, ve kterém budou uspokojeni nejdříve velcí věřitelé a fondy a na malé investory se nedostane. Příběh BrewDog tak ukazuje limity komunitního financování v momentě, kdy se firma dostane pod finanční tlak. Model, který roky fungoval jako marketingová i kapitálová výhoda, se nyní obrací proti těm, kteří mu nejvíce věřili. Fanoušci se stali akcionáři – ale pokud se prodej nevyvine příznivě, mohou se z nich stát investoři bez návratnosti.
Přečtěte si také
Kultoví Američané, kteří se v Evropě popálili (Stone Brewing)
Snímky: BrewDog
