by 
Břevnovský klášterní pivovar vstupuje do patnáctého roku své novodobé existence s nejvýraznější modernizací od svého založení v roce 2011. Pražský výrobce kompletně mění obalovou strategii a postupně ruší stáčení piva do plastových PET lahví, které nahrazuje hliníkovými plechovkami.
Konec PET lahví
O rozsáhlých změnách informoval pivovar na svých webových stránkách. Hlavním impulzem k opuštění plastových obalů, které pivovar využíval od svého startu před patnácti lety, byla snaha o zvýšení chuťové stability piva.
Zatímco v počátcích tvořil páteř produkce odolnější český ležák určený k rychlé spotřebě, postupem let se portfolio rozšířilo o sezónní speciály a výrazně za studena chmelená piva. Ta jsou však mnohem citlivější na oxidaci a stárnutí.
„Plastové lahve nám dlouhá léta umožňovaly dostávat čerstvé pivo k zákazníkům za dostupnou cenu. V době, kdy byla většina naší balené produkce určena k rychlé spotřebě, to bylo praktické řešení.
Jenže s rostoucími nároky na trvanlivost a stabilitu piva začaly být jejich nevýhody stále výraznější. Tou největší je propustnost. PET láhev totiž nedokáže dokonale zabránit průniku světla ani výměně plynů s okolím,“ vysvětluje vrchní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil.
Světlo v pivu vyvolává nežádoucí chemické reakce způsobující světelný zápach a přes stěnu plastové lahve navíc při delším skladování proniká dovnitř kyslík a uniká oxid uhličitý. „Jinými slovy: i když pivo stočíme v perfektní kondici, samotný obal může postupně ovlivnit jeho kvalitu,“ dodává sládek s tím, že do rozhodování vstoupily i diskuse o budoucnosti zálohování nápojových obalů.
Pivovar se proto rozhodl zkombinovat tradiční skleněné lahve, které v nabídce zůstanou pro vybrané druhy piv, s moderními plechovkami. Výběru nové linky předcházelo srovnávání technologií na norimberském pivovarském veletrhu v roce 2024, kde břevnovští technologové řešili především minimalizaci přístupu vzduchu do piva během plnění.
Rozšíření prostor
Instalaci nové linky musela předcházet kompletní přestavba zázemí. Původní plnička stála přímo ve výrobní části vedle ležáckých tanků, což dva až tři dny v týdnu omezovalo běžný provoz, sanitaci tanků i stáčení sudů. Chyběly také kapacity pro skladování piva do zásoby.
Díky dohodě s Břevnovským klášterem však pivovar získal dodatečné prostory. Podnik přesunul sklad sladu, vybudoval nové chlazené sklady, pořídil přetlačné tanky a připravil samostatné zázemí pro plnicí technologii.
Součástí investic bylo i vybudování vlastního CO₂ hospodářství, které pivovaru přineslo větší soběstačnost a přesnější kontrolu podmínek při výrobě i stáčení.
Přechod na plechovky zároveň výrazně mění logistické možnosti podniku. Díky nižší hmotnosti a úspornějším rozměrům hliníkových obalů dokáže pivovar na jednu paletu umístit přibližně o 50 procent více piva než v případě skla, aniž by výrazně rostla celková hmotnost nákladu.
Delší deklarovaná trvanlivost a efektivnější přeprava tak Břevnovu otevírají cestu k distribuci do vzdálenějších regionů v Česku i na zahraniční trhy.
Nová tvář
Technologickou modernizaci pivovar spojil s kompletním rebrandingem. Značka představila nové logo, etikety i sjednocený vizuální styl obalů, který má jasněji odkazovat na historii břevnovského areálu a zároveň usnadnit orientaci v rozšířeném portfoliu.
„Přechod na plechovky proto nevnímáme jen jako změnu obalu. Je to vyvrcholení několikaletého vývoje a zároveň začátek nové etapy našeho pivovaru. A přestože měníme technologie, etikety i podobu lahví a plechovek, jedna věc zůstává stejná. Pořád chceme vařit především dobré pivo. Takové, na které můžeme být hrdí a které vám bude chutnat,“ uzavírá vrchní sládek Aleš Potěšil.
Konec se nekoná. Minipivovar musel vyvracet spekulace o uzavření
Snímky: Břevnovský klášterní pivovar
