by 
Evropské pivovarnictví prochází v posledních letech těžkou zkouškou. Po sérii krizí spojených s pandemií, válkou na Ukrajině a nárůstem cen energií se odvětví musí vyrovnat i se strukturálními změnami v chování spotřebitelů.
Dlouholetý prezident Bavorského svazu pivovarníků Georg Schneider z rodinného pivovaru Schneider Weisse, který letos v květnu svou funkci opouští, v otevřeném rozhovoru pro deník Abendzeitung München popsal aktuální trendy a výzvy, kterým čelí pivovarníci napříč celou Evropou.
Změna chování
Podle Schneidera mají klesající prodeje piva, které jsou v současnosti horší než během pandemie koronaviru, hned několik prokazatelných příčin. Změna se netýká jen ekonomických tlaků, ale přímo samotných konzumentů.
„Spotřebitelské chování lidí se změnilo, k čemuž nepochybně přispěla i pandemie. Sociální kontakty se stále více přesouvají na sociální sítě. Navíc panuje jiné vnímání vlastního těla a zdraví. Nesmíme opomíjet ani demografický vývoj. Lidí v mém věku přibývá,“ vysvětlil v rozhovoru.
Sám přiznává, že s věkem se mění i schopnost těla zpracovat alkohol. „Kdysi byl člověk po třech, čtyřech tuplácích piva na festivalu druhý den víceméně fit. Dnes je to náročné už po druhém,“ dodal s nadsázkou.
Jedním z nejpálčivějších problémů celého trhu jsou rostoucí vstupní náklady, na které se nabalují zejména drahé energie.
„Výroba piva je velmi energeticky náročná. Kromě varny je druhým největším žroutem energie stáčírna. A je jedno, jakou surovinou topíte. Jakmile zdraží jeden zdroj energie, ceny se vyrovnají. Výroba piva se tedy celkově prodražuje,“ zdůraznil Schneider s tím, že pivo zkrátka musí zdražit.
Skutečné náklady
Podle jeho propočtů by cena u středně velkých pivovarů měla dosahovat mnohem vyšších hodnot, než je na evropském trhu běžné. „U středně velkého podniku by měla basa piva stát minimálně pětadvacet eur,“ uvedl Schneider.
Zároveň však vysvětlil, proč je toto zdražení v praxi těžko prosaditelné. Na trhu podle něj panuje obrovská konkurence. I v Německu lze najít piva z různých cenových kategorií, přičemž nejlevnější produkce staví na kvantitě a levných surovinách.
„Cena piva je srovnatelná s cenou pečeného vepřového v gastronomii: je to imaginární cena, která ve skutečnosti neodráží poměr hodnoty a nákladů,“ dodal.
Tlak na efektivitu a rostoucí náklady podle Schneidera nevyhnutelně změní podobu trhu. Cestu k záchraně tradiční pivní kultury vidí především ve spolupráci. Podle něj už nedává smysl, aby si každý menší podnik držel vlastní stáčecí linku nebo vozový park. Východiskem z krize tak může být spolupráce.
Ačkoliv Schneider očekává, že počet samotných výrobních provozů v následujících deseti letech pravděpodobně klesne, ohledně budoucnosti produktu jako takového zůstává optimistou.
„Pivo je veselý produkt, který spojuje lidi. Člověk nemůže trávit svůj čas neustále v mrzutosti a izolaci. Jsem pevně přesvědčen o tom, že pivo je tak fantastická věc, že s ním vstoupíme i do budoucnosti, navzdory výkyvům v jeho vnímání,“ uzavřel Schneider.
Čeká Oktoberfest pivní revoluce? Ambiciózní vyzyvatel sbírá tisíce podpisů
Snímky: FB/Schneider Weisse
