by 
Plzeňský Prazdroj loni ve svých sladovnách vyrobil nejvyšší množství sladu ve své historii. Podle údajů společnosti dosáhla produkce ve sladovnách v Plzni a Nošovicích více než 124 tisíc tun. Slad přitom patří spolu s vodou a chmelem mezi základní suroviny používané při výrobě piva.
Dobrá kvalita úrody
K rekordnímu objemu přispěla podle pivovaru především dobrá kvalita loňské úrody sladovnického ječmene v Česku a také technologická efektivita při zpracování suroviny. „Naše sladovny v Česku v loňském roce zvýšily produkci sladu celkem o procento, díky čemuž jsme vyrobili rekordní objem přes 124 tisíc tun této pro pivo nepostradatelné suroviny. Výrazně k tomu přispěla sladovna v Radegastu, kde došlo k meziročnímu navýšení objemu přes tři procenta,“ uvedl komoditní manažer Plzeňského Prazdroje Vladimír Rada, který má na starosti nákup ječmene.
Sladovna v plzeňském pivovaru loni vyrobila přibližně 87 tisíc tun sladu, což je podle společnosti zhruba o jedenáct procent více než v roce 2021. Provoz v pivovaru Radegast v Nošovicích dosáhl produkce přes 37 tisíc tun sladu, což představuje přibližně sedmiprocentní nárůst oproti období před pěti lety. Pro představu: na výrobu jednoho padesátilitrového sudu ležáku se v průměru spotřebuje asi osm kilogramů sladu.
Výsledky ovlivnila také kvalita loňského ječmene. „Kvalita sladovnického ječmene je vždy velmi závislá na vývoji počasí, především na srážkách a jejich rozložení v čase. V loňském roce dosahoval při našich analýzách ječmen nadprůměrné hodnoty ve všech důležitých parametrech, jako například klíčivost, vlhkost, obsah bílkovin nebo škrobu,“ uvedl manažer sladovny plzeňského pivovaru Michal Šneberger.
Podle něj se zároveň podařilo zvýšit výtěžnost sladování. „Ve výtěžnosti jsme se výrazně přiblížili hodnotě 84 procent. To znamená, že ze 100 tun ječmene dokážeme vyrobit téměř 84 tun sladu,“ dodal.
Z vlastních zdrojů
Plzeňský Prazdroj patří mezi několik málo pivovarů v Česku, které provozují vlastní sladovny. Společnost uvádí, že je díky tomu schopna pokrýt produkci sladu pro své pivovary z vlastních zdrojů.
„To nám dovoluje udržet si kontrolu nad kvalitou piva už od samotného začátku výroby. Dokážeme připravit slad přesně podle požadavků jednotlivých pivních stylů,“ vysvětluje Šneberger. Většina piv značek vyráběných skupinou zároveň nese chráněné zeměpisné označení České pivo, což mimo jiné znamená povinnost používat schválené odrůdy českého a moravského ječmene.
Pivovar proto využívá především odrůdy ječmene Bojos, LG Stamgast, Francin, Laudis 550, Manta nebo LG Slovan. Surovinu nakupuje od přibližně 140 zemědělců z různých částí České republiky. Ročně jde asi o 150 tisíc tun ječmene, který se pěstuje na ploše zhruba 30 tisíc hektarů. Podle společnosti většina kontraktů probíhá přímo mezi pivovarem a farmáři bez prostředníků.
Klimatická změna
Prazdroj zároveň upozorňuje na změny, kterým čelí pěstování sladovnického ječmene v posledních letech. „Klimatická změna je pro zemědělce v posledních dekádách výrazným důvodem, proč vyměňují pěstování ječmene za jiné plodiny.
Pokud počasí nepřeje a ječmen nesplní sladovnické parametry, musí jej prodat levněji jako krmivo,“ říká manažer udržitelnosti společnosti Jakub Zaoral. Podle něj proto pivovar od roku 2023 spolupracuje s farmáři a univerzitami na projektu Pro ječmen, který se zaměřuje na postupy regenerativního zemědělství. Cílem je zlepšit stav půdy, schopnost zadržovat vodu a dlouhodobě udržet pěstování sladovnického ječmene.
Sladovny Plzeňského Prazdroje v Plzni a Nošovicích vyrobí přibližně 90 procent sladu, který vzniká přímo v českých pivovarech. Pokud se započítají také průmyslové sladovny, podíl společnosti na celkové produkci sladu v Česku činí zhruba čtvrtinu. Takzvaná nová sladovna v areálu plzeňského pivovaru byla uvedena do provozu v roce 1988 a nahradila několik starších sladoven, které v Plzni fungovaly už od poloviny 19. století. Sladovna v pivovaru Radegast v Nošovicích je v provozu od roku 1976.
